Překlad na pokračování: PŘED SOUDEM NÁRODA, část 3

Práce proti státu, nebo jen za autonomii Slovenska?

Pokus zbavit se zodpovědnosti před Národním soudem

2. prosince 1945, něco po deváté hodině, před Národním soudem v Bratislavě, v budově Justičního paláce, začal proces proti bývalému prezidentovi slovenského státu Dr. Jozefovi Tisovi a jeho dvěma společníkům Alexandru Machovi a Dr. Ferdinandu Ďurčanskému, který není přítomen. Přístup k budově Justičního paláce je omezen a do budovy se dostanou pouze ti, kteří mají zvláštní povolení.

V porotní síni je přítomno několik domácích i zahraničních novinářů a kromě nich jen několik soukromých osob. Mezi nimi manželka obžalovaného Alexandra Macha.

Obžalovaní Dr. Tiso a A. Mach vstupují do síně v doprovodu členů Národní bezpečnosti a krátce poté zaujímají svá místa členové Národního soudu a jeho předseda.

Prvním aktem Národního soudu je oznámení, že soud před chvílí zamítl námitku obhájců proti zaujatosti předsedy Národního soudu. Poté Dr. Grečo, obhájce Dr. Jozefa Tisa, přednesl obsáhlý protest proti příslušnosti slovenského Národního soudu pokračovat proti Dr. Tisovi podle nařízení Slovenské národní rady č. 33/43 a tuto námitku odůvodňoval tím, že v daném případě jde o bývalého představitele zaniklého, ale mezinárodně uznaného státu. Dr. Tiso je prý politickým uprchlíkem, kterého československým úřadům nevydaly povolané a kompetentní orgány Německa, ani vláda USA, a že v době zadržení Dr. Tisa bylo porušeno i vnitrostátní právo Německa. Dokazujíc správnost své námitky, obhájce Dr. Grečo odvolával se na případy Pétaina a Quislinga, které prý nelze srovnávat s případem Dr. Tisa, neboť jejich vlády mezinárodně uznány nebyly. Proti tomu Slovensko jako stát uznáno bylo i Sovětským svazem. Dr. Grečo navrhl vyslechnout v této věci některého soudního znalce mezinárodního práva a požádal upravit dotaz na humanitní výbor organizace Společnosti národů, jakož také získat chartu o mezinárodním soudnictví.

Dr. Ľudovít Rigan, jako vedoucí žalobce, postavil se proti předloženým námitkám obhájce Dr. Greča a požádal, aby je, jako neodůvodněné, Národní soud zamítl, přičemž poukázal na to, že Československá republika nikdy nepřestala existovat, což bylo uznáno i mezinárodně, že obžalovaní byli Československé republice řádně vydáni jako váleční zločinci a že poslanecká imunita Dr. Jozefa Tisa skončila se zánikem jeho poslanectví v roce 1938.

Dr. Juraj Šujan poznamenal, že londýnská charta o mezinárodním tribunálu umožňuje přenést pravomoc mezinárodního soudu na domácí soud, což se uplatňuje právě v tomto případě.

Druhý obhájce Dr. Jozefa Tisa Dr. Žabkay se pokusil získat alespoň další čas a požádal o odročení procesu s odůvodněním, že se obhájci pro krátkost času nemohli dostatečně připravit na obhajobu obžalovaných.

Oba pokusy, první dostat obžalované z pravomoci Národního soudu, druhý získat alespoň čas, ztroskotaly, protože Národní soud postupuje proti obžalovaným podle nařízení Slovenské národní rady 33/45, které je závazně platné pro souzení obžalovaných. Námitky o správnosti či nesprávnosti vydání obžalovaných do rukou československé spravedlnosti neobstojí, protože Národní soud uznává zásadu teritoriality a nemíní zkoumat, zda se vydání obžalovaných stalo se souhlasem, nebo proti souhlasu státu, na jehož území se obžalovaní zdržovali.

Necítím se vinným

Po zamítnutí námitek obhájců Národní soud přistoupil k... ===POKRAČOVÁNÍ ZDE===

                                                                                                   nebo klasicky přes